MO ČRS Hulice.

 

 PDF  

Koncem 17.století se lov na udici stal sportem širokých kruhů anglické šlechty a měšťanstva. Zde vznikají první základy sportovního rybolovu, které se postupně rozšiřují do celé tehdejší Evropy. A proto na konci 19.stoletíse u nás začínají organizovat první skupiny osob zabývající se rybolovem jako sportovní činností. Ti se začali sdružovat do spolků nebo klubů a začali se starat o vody ve svém okolí. Tato jistá masovost vedla k založení Zemského ryb.svazu v roce 1918. Toto sdružení bylo v následujících letech několikrát přejmenováno a mělo sídlo v Praze. Dochází také ke vzniku rybářského zákona. Po roce 1918 patří tekoucí vody a vodní nádrže soukromým držitelům a ty měly s narůstajícím počtem rybářů snahu sdružovat se do větších celků a tak prosazovat své zájmy v širším rozsahu. Proto ve třicátých letech existoval Svaz ryb.spolků a družstev pro Čechy v Praze. Další rozvoj rybářství byl ve čtyřicátých letech velice ovlivněn druhou světovou válkou a zejména okupací naší republiky. Ani v této době však neustávala činnost ryb.spolků a starost sportovních rybářů o revíry. V tomto těžkém období se proto ve dnech 23. a 24. května 1938 konal 1.Sjezd rybářů Československé republiky.  A právě na konci tohoto roku 1938 dochází k založení Rybářského klubu Hulice. Počátkem roku 1940 byl počet v klubu okolo 30 členů. Ti byli nájemci na řece Želivce od soutoku se Sedlickým potokem až po soutok s potokem Rýzmburským. V řece se lovily ryby jako tloušť, úhoř, padoustev, parma, pstruh dravá ryba v podobě bolena. V době okupace stála povolenka 10 - 15 korun. Z vybraných peněz se platil nájem za užívanou vodu. V těchto letech nastal v činnosti tohoto klubu určitý útlum. Teprve po osvobození 1945 nastává skutečný rozmach sportovního rybolovu. V této době se klub přejmenoval na Lidový rybářský spolek Hulice. Na počátku roku 1953 došlo po dohodě u spolků Hulice a Borovsko ke sloučení a přejmenování na Rybářský spolek Hulice. Tím dochází ke změně revíru na Želivce. Jeho začátek byl od Machovského mlýna až po Rýzmburský potok. Dále tu byl pstruhový Sedlický potok se všemi přítoky. V tomto roce také zpracovalo Ředitelství vodních toků první studii budoucí vodní nádrže na Želivce. V roce 1960 se na členské schůzi v Hulicích projednávalo se zástupci spolku Soutice případné sloučení těchto dvou organizací. Ke sloučení ale nedošlo pro rozdílné názory týkající se sídla nově vzniklého spolku. Počátkem roku 1964 byly na řece Želivce u obce Švihov započaty přípravné práce a o tři léta později 1967 bylo zahájeno sypání zemní hráze a o tři roky později se začíná napouštět vodní nádrž. Stále se prováděl rybolov, ale pak je tato činnost na podstatném úseku Želivky a Sedlickém potoce ukončena k 31.12.1971. Výstavba této nádrže zasáhla významným způsobem do života rozsáhlé oblasti, kterou bylo nutno přizpůsobit potřebám hygienické ochrany. Po této zásadní změně se utvořil nový revír Želivka1 od hráze až po soutický jez. Také s Povodím Vltavy byl po dohodě pronajmut k užívání rybník Sedmpánský, Rýzmburk a Hulice2. 1.ledna 1975 dochází k historickému přelomu ve způsobu hospodaření a rybolovu. Byly zavedeny jednotné krajské a celosvazové povolenky. Na ochranu čistoty vody v ÚN Želivka bylo nutno vybudovat několik předzdrží, které byly určeny pro zadržování splachů ze zemědělských polí. Jednou z nich je na Sedlickém potoce pod obcí Němčice.

Po zřízení statutu v dubnu 1983, se tato voda stává revírem, který byl přidělen středočeskému ryb. svazu Praha.K obhospodařování byla uřčena naše organizace v Hulicích. Správou hráze s příslušenstvím bylo pověřeno  Povodí Vltavy. V jarních měsících roku 1984 se začala předzdrž napouštět. Krajský výbor ČRS určil, že organizace,které byly postiženy zřízením VD Želivka a ztratily tak své revíry, tato voda bude jakousi náhradou a mohou zde provádět rybolov. Byly to MO Hulice, D.Kralovice, Soutice a Zahrádka. Po zahájení této činnosti začala v naší MO nová éra, kdy dochází k nárůstu členské základny do počtu okolo 90 dospělých a 30 mládežníků. Dále byl přidělen další revír a to přítok předzdrže Sedlický potok2. Co se týká života naší organizace po změnách společenských poměrů v roce 1989, tak nenastávají v těchto bouřlivých letech žádné zlomové změny. Členská základna se početněneliší - někteří odcházejí a jiní přicházejí. V těchto časech dochází i ke změnám ve funkcích výboru, jako třebavýměna hospodáře z důvodu pracovního vytížení v zaměstnání atd. V roce 2004 vstupuje v platnost nový zákon č.99/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška. Tyto předpisy umožnily uživatelům revíru upravit některá pravidla v rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva. Zákon přestal preferovat společenské vlastnictví před vlastnictvím osobním. Přes mnoho nedostatků ale přispěl k udržení činnosti a soudržnosti ČRS. Ten na konci roku 2006 měl něco málo přes 250 000 členů, kteří byli v různých místních organizacích, jako ta naše. Zde se členská základna ustálila okolo 180 dospělých rybářů a 20 členů mládeže do 15 let, což umožnilo založit rybářský kroužek mládeže, který fungoval do roku 2012.
 


 

                                                                                           PETRŮV ZDAR